close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
NIE KAŽDÝ ĎEŇ SVIETI SLNKO, ALE JA BUDEM ŽIŤ TAK, ABY SOM VEDELA, ŽE ZA MRAKMi JE TA HVIEZDA STÁLE...

Diablo I. - Dědictví krve kapitola 2 2/2

4. října 2009 v 0:45 | Jan Netolička, autor českého překladu |  Richard A. Knaak - Diablo
pokračovanie kapitoly 2 ...

"Voják. Bledá tvář. Obyčejný bojovník, asi syn nějakého kramáře. Nic neobvyklého. Nějaký chudý blázen, který se náhodou dostal ke zbroji a jak si generál evidentně myslí, nemá ani tušení, co našel."
Znovu ten hluboký zvuk. Stín poněkud couvnul zpět do temnoty. Když Xazax promluvil, zněl jeho hlas navýsost zklamaně. "Jistá jsi si, že smrtelník ten k nám putuje?" "Vypadá to tak."
Temný stín se pomalu uklidnil. Xazax se evidentně nad něčím zamyslel. Galeona čekala a čekala. Xazax neměl ponětí o čase, pokud se týkalo ostatních. Jenom když přišlo na jeho vlastní potřeby a touhy.
Na místě, kde se zřejmě nacházela jeho hlava, se objevily dva žluté záblesky. Na hrudi bylo vidět něco, co mohlo být stejně dobře nějakým výrůstkem jako drápem, a pak vše rychle znovu zmizelo ve tmě.
"Nechť tedy přijde. Tenhle do té chvíle rozhodnutí učiní, zda jedna z loutek je více hodna než druhá..." Xazaxův obrys se stal nezřetelným. Jakákoli podobnost s kudlankou nebo jakýmkoli jiným stvořením zmizela. "Nechť tedy přijde..."
Stín se rozplynul v tmavém rohu.
Galeona si spílala. Tolik se toho od té proradné bytosti naučila, její moc vzrostla díky jejím radám. Stejně by se ale daleko raději zbavila Xazaxe než Augusta. Generál byl do určité míry ovladatelný, ne však její tajný společník. S Xazaxem si čarodějka hrála na nekonečnou hru kočky s myší a čím dál častěji se v ní cítila jako myš. Nebylo však snadné přerušit styky s někým takovým jako Xazax. Pokud by se tak stalo bez rozmyslu a bez jistých preventivních opatření, mohla by se velmi rychle ocitnout bez končetin a hlavy - ještě dříve, než by ji nakonec nechal zemřít.
A tato skutečnost stála alespoň za zvážení.
Ten, který měl na sobě Bartucovu zbroj každopádně vypadal jako válečník a tak ho také popsala, jako obyčejný člověk. Jinými slovy hlupák. Galeona uměla takovými velice dobře manipulovat. I tento muž by byl jistě bezbranný proti jejím půvabům. A jako hlupák by si to nikdy neuvědomil.
Bylo nutné počkat, jak se situace vyvine s generálem i s Xazaxem. Pokud by se jeden z nich ukázal jako užitečnější, věděla Galeona velmi dobře, jak má převážit jazýček na miskách vah. Malevolyn se sílou obsaženou ve zbroji by si jistě se stínovým protivníkem poradil. Pokud by ale získal artefakt jako první Xazax, byl by jistě on tím, kterého by stálo za to následovat.
Nicméně cizinec stál taky za úvahu. Jistě by se nechal vodit za nos. Představoval potenciál tam, kde druzí dva představovali riziko.
Galeona se rozhodla sledovat ho pro vlastní dobro. Byl by daleko méně náchylný k uzurpátorským touhám než ambiciózní a lehce šílený velitel a jistě také daleko méně nebezpečný než ten démon.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama